"Mnohé vodárny používají povrchovou vodu k výrobě pitné vody. Tyto povrchové vody často obsahují menší množství organických sloučenin, které jsou v nich rozpuštěny. Při dezinfekci chlórem vznikají takzvané chlorované aromatické uhlovodíky – nebezpečné sloučeniny, které mají škodlivý účinek na dědičnost a povzbuzují vznik rakoviny. Nás zajímalo, co se stane, když vodu, o které víme, že má mutagenní vliv, zpracujeme Granderovou technologií. Při mnoha pokusech s rozdílnými vodami jsme mohli jednoznačně konstatovat, že působením Granderovy technologie se tento vliv signifikantně snižuje." – Prof. Dr. Jurij Rachmanin, viceprezident Ruské akademie věd, člen expertní skupiny při Světové zdravotnické organizaci.
Partnerské weby
Granderova jednotka v panelovém domě
V roce 1999 byla první Granderova jednotka revitalizace vody namontována v panelovém domě v Praze 9 ve Varnsdorfské ulici č. 12. Jednotka je umístěna na hlavním přívodu studené vody do domu, hned za vodoměrem, takže upravenou vodu podle Grandera mají všichni obyvatelé – všech 23 domácností. Zeptali jsme se proto obyvatelky domu, paní Martiny Vlasákové, jaké má zkušenosti s vodou obnovenou touto technologií. „Když jsem slyšela na zasedání představenstva našeho bytového družstva, že existuje jakási úprava vody pomocí přírodní energie, neměla jsem ponětí, o čem je řeč. Tehdy jsem jen postřehla, že mimo jiné bude možné ušetřit na pracích prostředcích díky této technologii, neboť voda je lépe rozpustí. Mám dva syny, oba sportují a z hřiště přišli vždy ušpinění – oblečení se proto muselo často prát. Spontánně jsem tehdy prohlásila – Ať už to tady je! Na schůzi mi byl naservírován pomerančový džus. Napila jsem se ho. Pak mi někdo do sklenky vložil na chvilku Granderovu energetickou tyčku (PENERGIZER – pozn. red.). Když jsem se pak napila, překvapilo mne, že džus není tak ostrý a sladký, měl jinou chuť, což pro mne bylo neuvěřitelné. Po namontování Granderovy jednotky do našeho domu jsem skutečně mohla snížit dávkování pracího prášku až na polovinu a prádlo je stejně čistě vyprané. Nedávno u mne prala moje švagrová, která si dala do pračky svoji obvyklou dávku pracího prostředku a pak byla všude pěna, neboť ho bylo zbytečně moc. Takže dnes vím, že na prostředcích ušetřím díky vodě. Dále jsem si všimla, že po koupeli ve vaně už není vidět špinavý pruh, který se dříve tvořil. Ani v záchodové míse se netvoří usazenina z vápníku. Případná nečistota se velmi snadno odstraňuje. Další příjemnou změnou je, že po umytí vlasů mi výrazně lépe drží účes, vlasy jsou pevnější, klukům se tolik nemastí vlasy jako dříve. Naše rodina nekupuje až na výjimky nápoje. Pijeme vodu z vodovodu, protože nám chutná. Voda není tak chlorovaná, zatímco u mých rodičů, kteří bydlí v protějším bloku domů, nám právě kvůli příchuti chlóru nechutná. Synové mi také potvrdili, že když mají z tréninků unavené, přetažené svaly, že nemohou chodit, lehnou si asi na 20 minut do napuštěné vany a přidají si tam ještě malinké množství Granderovy sulfátové vody, cítí se uvolněnější, bolest svalů ustupuje. Mají pocit celkové tělesné pohody. Starší syn Ondra často přijde z fotbalového tréninku trochu okopaný, což se v zápalu hry běžně stává. Sulfátovou vodu mu pak vmasírovávám na bolavá místa a jemu se viditelně uleví. Tak jsem jednou pomohla i jeho kamarádovi a on od té doby požaduje tuto vodu. Taktéž kolegyně, která si vymkla kotník, byla po obkladu s touto vodou za dva dny bez otoku a modřiny. Touto vodou si potírám i opary, když se mi začínají tvořit, nebolí a zmizí.“
Pivovar Rambousek v HK
Granderova technologie v pivovaru Rambousek v Hradci Králové:
zkrácení hlavního kvašení o 1 až 1,5 dne
vyrovnaný průběh kvašení, takže lze pohledem určit jednotlivá stadia produktu
lepší a rychlejší vyčeření od rozptýlených kvasinek
větší objem živých kvasinek cca o 15 %
trvanlivost nekonzervovaného (nepasterizovaného) piva je o polovinu delší (při skladování v chladničce do 10 °C)
neusazuje se pivní kámen v kádích a sanitace se zkrátí o 40 %
u piva vyrobeného z méně kvalitního chmele, které bylo trpké, tato trpkost zmizela a pivo je chutnější
Ekonomické, snadno vyčíslitelné efekty úpravy vody u velkých pivovarů lze očekávat především:
ve větším objemu živých kvasinek (bod 4) ve zkrácení doby potřebné na čištění kádí a hlavně v podstatném usnadnění (bod 6) = spotřebuje se méně elektrické energie a předpokládá se i úspora čisticích prostředků, jako jsou louhy, kyseliny apod.
Zkušenosti zdravotníků s revitalizací vody v domácnosti
V rodině MUDr. Petra Šedivého mají také zajímavé poznatky s používáním revitalizátorů. Manželé jsou středního věku, původně pracovníci ve zdravotnictví, dětem je 10 a 13 let. Možná právě pro jejich počáteční ostych či nedůvěru pramenící z jejich vzdělání může být jejich zkušenost inspirující. „Vodu z městského vodovodu jsme pili i před namontováním Granderovy revitalizační jednotky, ale úpravou se chuť zlepšila, při koupeli se netvoří známý špinavý okraj podél hladiny, špína se lépe rozpouští. Na chalupě jsme umístili do studny Granderův malý válec. Voda tam předtím nebyla chutná, měla takovou tu železitou chuť, také byla hodně tvrdá. Nyní se citelně zlepšila chuť a ustoupilo usazování vápníku např. ve varných konvicích.“ Manželé Šediví mají také 5letého psa teriéra, který před dvěma lety vážně onemocněl – měl velké změny v krevním obraze. Začal hubnout, ztrácel srst. Malá eroze na rohovce, která se ze dne na den změnila ve vřídek, pod kterým rohovka perforovala, ho málem připravila o oko. Chodili s ním k veterináři. „V době léčení jsme měli půjčenu Granderovu jednotku, kterou jsme mu položili do jeho pelíšku, asi na tři měsíce. Do vody jsme mu přilévali Granderovu pitnou vodu. Zlepšil se mu postupně krevní obraz, znovu se osrstil, začal být veselejší. Oko se zahojilo a pes na něj dokonce vidí. Má sice po perforaci na rohovce malé zakalení, ale to je spíše vada na kráse.Série vyšetření dokládá jednoznačné změny k lepšímu. Veterinář lituje, že si celý průběh lépe nezdokumentoval, nevěřil, že se oko tak zahojí. Dnes se pes chová, jako by mu dříve nic nebylo. Je veselý, živý a doufáme, že nás bude těšit ještě hodně dlouho. Poradkyně chovu, která zná celou anabázi a průběh nemoci sledovala, se divila, jak náš pes dobře vypadá. Myslíme si, že Granderova technologie sehrála při jeho léčení velkou roli.“ Mají také suchozemskou želvu. „Když jsme měli Granderovu jednotku v pelíšku psa, želva při svých pravidelných vycházkách po bytě, skončila u pelíšku těsně u Granderovy jednotky. Toto místo vysloveně vyhledávala. Když jsme jednotku definitivně odstranili, přestala tam chodit.“ „Pijeme Granderovu pitnou vodu a zjišťujeme zlepšení kondice. V případě poranění v ústní dutině, třeba zubním kartáčkem, se nám objeví afty. Voda nám pomáhá s jejich hojením – aft se tak nerozvine, méně bolí a také se dříve zahojí. Kdo trpí na afty jako my, ví, o čem mluvím. Také nachlazení v počátečním stadiu se nám daří potlačit pitím Granderovy pitné vody. Za dobu používání revitalizátorů a pití Granderovy pitné vody nemáme zdravotní potíže ve smyslu běžných infekcí, které člověka potkávají. Děti nebývají tak nemocné. Jsme toho názoru, že investice do Granderových revitalizátorů se vyplatí.“
Úprava vody v průmyslu
Firma IDSC v Mladé Vožici vyrábí plastové součásti k dávkovačům a rozprašovačům. Lisy těchto součástek jsou chlazeny dvouokruhovým systémem. Na systém, který přivádí chladící vodu z otevřeného jezírka na pozemku podniku, se firma rozhodla instalovat Granderovu technologii, protože nemá zájem na řešení problému za pomocí jakýchkoliv chemikálií. Proč se firma rozhodla pro Granderovu technologii, nám řekl technický ředitel firmy pan Marek Ustrnul. „Ke Granderově technologii jsme se dostali vlastně přes majitele firmy pana Niesnera, který dostal do ruky žurnál v Německu a chtěl to vyzkoušet v našich podmínkách na požární nádrži, kterou současně používáme jako zásobárnu chladící vody pro naši technologii vstřikolisů. Na základě jeho doporučení jsme zakoupili revitalizační jednotku na doúpravu vody, kterou jsme namontovali na potrubí chladícího okruhu a dvouválce, které jsme umístili do otevřeného jezírka. Udělali jsme rozbory vody před a po aplikaci Granderovy technologie s ohledem na mikrobiologii vody. Zjistili jsme, že došlo ke zlepšení mikrobiologických parametrů po nasazení Granderovy technologie a odstranilo se zahnívání vody v jezírku, kde teplota v létě dosahovala obvykle 35–40 °C. Navíc se toto jezírko nachází na jižní straně svahu s vysokým množstvím slunečního záření. Pohledová kvalita vody se zatím nezlepšila, protože obsahuje spoustu živin, jež se tam dostávají s vodou, kteru do jezírka dočerpáváme ze základů výrobní haly, chovem ryb v jezírku a náletem. Navíc se nám v horní nádrži, kam čerpáme vodu z výměníku, usazuje bahno z náletu a voda tam má teplotu 45 °C. Toto jsou příčiny neustálé tvorby řas. Ale i to budeme řešit přírodní cestou – jedním z řady řešení bude vysazení rostlin, které budou živiny spotřebovávat.“
Granderova úprava vody v rodinném domku
Manželia Mária a Milan Zárišovi z Marianky pri Bratislave si namontovali jednotku úpravy vody W 100 pred rokom. V dome majú vodu z mestského vodovodu. Používajú i ďalšie výrobky Grandera. Tu sú ich skúsenosti: „V záhrade zalievame upravenou vodou. Všimli sme si, že zelenina má lepší vzhľad. Rajčiny sme mali vždy s hnedými škvrnami, teraz boli celkom zdravé. Počas vegetácie hrozna sme ho iba raz ošetrili chemickým postrekom v roztoku s upravenou vodou. I keď sme nezabránili tomu, aby pri polievaní záhrady neboli vodou postriekané aj hrozna, nedošlo k plesniveniu a takú úrodu krásneho hrozna sme ešte nemali. Taktiež bola kvalitná a veľká úroda marhúľ, čerešni a malín, čo doposiaľ nebolo. Raz sme priniesli povädnuté kvety macošiek v kvetináči, ktoré sme zabudli v horúčave v aute. Dali sme ich na Granderovu doštičku a polievali a bolo vidieť, ako sa kvety zregenerovali – ožili.“ Milan zistil, že maľba spracovaná s Granderovu vodou ani po 6 mesiacoch nezapácha. Podobne je to s vodou zo žumpy, ktorú občas vyberá. Teraz už táto práca nie je tak nepríjemná, pretože žumpa už nezapácha. Všimli si tiež, že k nim na záhradu lieta viacero vtákov sa napiť vody do pripravenej nádoby. „Aj naše sliepky viac pijú, ako tomu bolo ešte vlani. A dávajú aj viacej vajec, takže sú plodnejšie. Keď si Mária umyje vlasy, cíti, že sú pevnejšie. Nosí tiež Granderov prívesok. „Cítim sa pevnejšia, silnejšia, necítim tak rýchlo únavu, keď masírujem ľudí, ako keď si ho zabudnem. Som kľudnejšia, mám pocit takej celkovej harmónie. Nebývam podráždená. Čudujú sa mi , že vydržím oveľa väčšiu záťaž. Nemám ani problémy, že by som bola chorá. Pitím upravenej vody je možné vidieť, že táto má priaznivý vplyv na rovnováhu tela. Napríklad, stravu by sme mali mat z 80 % zásaditú a 20 % kyslú. Nedarí sa nám to tak presne sledovať, takže niekedy máme viac kyslej stravy ako by malo byt a obvyklé prejavy prekyslenia, ktoré som pozorovala skôr, sa už nevyskytujú. Aj slzenie očí v prašnom prostredí sa mi odstránilo. Mnohí moji klienti, keď im ponúknem upravenú vodu, hovoria, že je to celkom iná voda a vždy ju u mňa pýtajú.“ Na stretnutí bývalých spolužiakov Mária upravovala energetickou tyčkou ESTA, kávu a víno. Nápoje boli jemnejšie a všetci potvrdzovali, že boli chutnejšie. Ako hovorí Mária: „Je to rozdiel, keď si dáš Granderom upravenú vodu a vodu bez úpravy, ktorá zapácha chlórom. I naše vnúčatá sa veľmi radi kúpu vo vani a sprchovali by sa, pokým voda tečie. Je im v nej dobre. Aj na čistenie v kuchyni nepotrebujem toľko saponátu. Väčšinou stačí len zotrieť nábytok s navlhčenou handričkou. Neusadzuje sa nám ani vodný kameň v sanitárnom zariadení, ako to bolo predtým. Už by som ani inú vodu nechcela.“
Sanace chladicího zařízení
Montic Diary je závod zpracovávající mléko v jihoafrickém Johannesburgu. Sortiment výrobků zahrnuje pasterizované mléko, smetanu, kyselou smetanu a mléčné nápoje. Každý den se zpracuje 120 000 litrů mléka. Zásobování vodou je pro mlékárenský provoz otázkou existence. Kilometry dlouhá potrubí, potrubní zařízení a ventily jsou drahými instalacemi, které vyžadují stálou výměnu a údržbu. Pro zpracování, čištění a chlazení se čerpá z vlastní studně každou hodinu okolo 16 000 litrů vody. Podnik stál před úkolem s konečnou platností odstranit permanentní vápenné úsady v chladicí věži, bojlerech a trubkách. Zavápnění vedlo k tomu, že chlazení nefungovalo bezvadně. Za účelem odstraňování vápenného povlaku se každé tři měsíce otevírala chladicí věž. Každý druhý rok musela být věž vyměněna. Samotné chemické ošetřování nevedlo k uspokojivému výsledku. S vestavbou Granderova přístroje a použitím upravené vody v chladicím zařízení se mohlo dosáhnout těchto výsledků: během dvou týdnů se povlak začal lámat a byl bez námahy ručně odstraněn, o tři týdny později bylo možné chladicí věž vyčistit paprskem páry a po dvou dalších týdnech již nebylo zjištěno žádné zavápnění. Pasterizační postup vyžaduje 784 kilogramů páry za hodinu, která se vyrábí ve dvou bojlerech, které byly neustále zavápněny. Vestavěná Granderova technologie dovolila snížit množství rozpouštědel nejprve na polovinu, později pak zredukovat o dvě třetiny. Potom i v tomto úseku již nebyly zjistitelné žádné úsady. Další Granderův přístroj byl namontován přímo na studnu, ze které se čerpá voda pro mlékárnu. Staré vápenné skvrny v zařízení pro studenou vodu pozvolna zmizely a koroze pomalu, ale stále ubývala. Roury položené při uvádění zařízení do provozu nevykazovaly po šesti měsících ani zavápnění, ani korozi. Tyto pozitivní výsledky vedly k masivním úsporám při údržbě, na chemikáliích, při výměně přístrojů a na pracovních hodinách.
Granderova umývárna u Mercedesu
Umývárnu automobilů závodu Mercedes, Wiesenthal v desátém vídeňském obvodu spravuje Peter Christiani. Když před dvěma roky bylo zabudováno Granderovo zařízení na úpravu vody, v zásadě o něm mnoho nevěděl. Přesvědčil jej teprve výsledek: „Dosáhli jsme stejného výsledku mytí, ačkoliv jsme zredukovali přídavné prostředky. Voda měla najednou více čistící síly.“ Jako přídavný efekt se objevilo, že stěny umývárny, z nichž musel být stále odstraňován vápenný povlak, byly méně opoceny. Silné čisticí prostředky, s nimiž se dříve pracovalo, mohly být vyměněny za slabší, méně škodlivé. Beze zbytku přesvědčila Petera Christianiho okolnost, že mohl odpadnout roční servis u parní trysky. „ Technik mi vyprávěl, že v kotli se netvořily žádné saze, takže ani ten jsme nemuseli čistit.“ Protože firma Wiesenthal se velmi angažuje ve věcech ochrany životního prostředí, vedla se u ní po instalaci Granderovy technologie o spotřebě a změnách kniha. „U nás pracuje tým životního prostředí, který detailně zaznamenává údaje a čísla. Mohli jsme uspořit 50 procent chemické vsádky. Uvážíme-li, že se zde ročně umyje okolo 12 000 automobilů, je to neuvěřitelné množství.“
Grander a pára
Majitelé brazilského textilního podniku Blazer Brazil nedaleko Sao Paula, který šije pánské obleky, nalezli s Granderovým systémem řešení pro všechny problémy, které se táhly dlouhý čas. Bylo potřeba odstranit následující potíže: žehlící automaty, kterým se přivádí stále pára, musely být téměř měsíčně vyměňovány, mandlovací stroje vykazovaly korozi a tvorbu krusty. Aby se voda udržela v nádržích čistá, bylo nutné do nich přidávat chemikálie, avšak o dva dny později se voda opět zabarvila a ztratila svou průhlednost. Kvůli špatné kvalitě vody muselo být v posledních čtyřech letech téměř sto parních žehlících automatů nahrazeno, což představovalo dlouhodobé enormní zatížení rozpočtu. Na jednom veletrhu textilních strojů v Německu získal šéf podniku moderní systém parních mandlů, jenž měl být v budoucnu srdcem výroby. Aby tuto investici opět kvůli nedostatkům vody nepoškodil, rozhodli se majitelé dodatečně zabudovat a otestovat Granderův systém na úpravu vody. Jeden přístroj byl instalován v privátním domě a druhý, větší, v továrně Jedním z prvních postřehů bylo, že se v koupelně neusazovaly již žádné sedimenty. V podniku byly nejprve redukovány chemikálie v nádrži a pak zcela vyloučeny. Již po osmnácti měsících fungoval topný systém úplně poprvé bez přidání dodatečných prostředků. Voda v nádrži byla tak čirá, že bylo možné dohlédnout na dno. V této krátké době odpadly všechny jinak obvyklé náklady na údržbu. Tak nemusely například být čištěny vnitřní stěny bojlerů. Voda, která se z nich na konci každého pracovního dne odpouští, vytéká po prvním proudu špinavé vody úplně čistá. Toto potvrzuje, že se v bojlerech již nenacházejí žádné zbytky. Dalším důležitým zjištěním bylo, že na povrchu mandlů nebyly žádné rozpoznatelné náznaky koroze. Granderova technologie změnila tedy nezpochybnitelně kvalitu vody v podniku. Šéfův závěrečný komentář: „Mám enormní úspory na nákladech na údržbu. Granderův systém se velice rychle zaplatil a přináší definitivně zlepšení kvality práce a života v mém podniku.“
Jezero opět žije
Peter Eugen Moll vlastní farmu ve městě Sao José dos Campos ve spolkovém státě Sao Paulo v Brazílii. Před několika lety založil farmu na pěstování květin, které prodává na místním trhu. K tomu vyžadoval spolehlivý a zdravý vodní zdroj. Protože si Peter Moll nebyl jist, zda jeho voda je skutečně kvalitní, rozhodl se použít vodu z jezera, které je součástí jeho majetku. Problémem jen bylo, že jezerní voda byla biologicky mrtvá. Vyvstala otázka, jak ji zaktivizovat. Již před deseti léty, když Moll žil ještě v Evropě, slyšel o Granderovi. Když se dozvěděl, že je tato technologie k dostání i v Brazílii, nechal instalovat jeden přístroj na úpravu vody do oběhových čerpadel na jezeře. Regenerační proces byl pro každého zřetelný: voda dříve barvy bílé kávy, nepříjemně páchnoucí, získala opět svoji průzračnost, silný růst řas byl kompletně potlačen a jezero se zotavilo takovým způsobem, že v něm Peter Moll chová ryby. Na břehu jezera se vyvinulo stále rostoucí rostlinné společenství. Tři měsíce po zamontování Granderova systému zavlažuje Peter Moll rostliny ve svých třech sklenících výlučně vodou z jezera. Od té doby rostou rovnoměrně a silně. Listy jsou širší, větší, vykazují velmi tmavou, intenzívní zeleň a nejsou – přes redukci hnojiv a ochranných rostlinných prostředků – napadány nemocemi. Klienti hlásí, že rostliny daleko lépe snášejí přesazování do truhlíků a zdají se mít větší vitalitu. Tak stihl Peter Moll dvě věci naráz – přivedení svého jezera k životu a zlepšení růstu rostlin, což přirozeně je přínosem i pro obrat firmy.
Test ve skleníku
Oblast jižního pobřeží Španělska žije z intenzivního zemědělství. Odtamtud je zásobována celá Evropa nejen běžným, ale i jižním ovocem a zeleninou. Průmyslová zemědělská zóna začíná v Andalusii. V nesčetných foliovnících zrají rajská jablíčka, zelená, červená a žlutá paprika, zrovna tak jako jemná listová zelenina.
Léta hledá zahradnictví José Guttiereze přirozené cesty ke zvýšení výnosů a ochrany zařízení, která mají fungovat bez přídavných minerálních hnojiv a bez chemie. José Guttierez experimentoval v této oblasti jako první s Granderovou technologií úpravy vody, aby zvýšil výnos sklizně. Zavlažování pěstíren je řízeno computery. Od instalace Granderových přístrojů proudí na plantáži ze zavlažovacích rozstřikovačů křišťálově čistá voda. Protože se nyní již neusazuje žádné vápno, zůstávají trysky čisté, takže všechny rostliny dostávají přesné množství vody, kterou potřebují. Tím se posilují kořeny, což opět vede k zvýšení obsahu cukru v ovoci. Listy rostlin – a to i těch, které se nacházejí v blízkosti půdy – jsou křehké a sytě zelené. Družstvo, jemuž náleží Guttierezova plantáž, má nyní, po tomto jednoznačném dokladu Granderovského působení, pěstitele se špičkovými výnosy.
Nejvyšší sklizňový výnos
Když bylo před třiceti léty založeno finské zelinářské zahradnictví Husula Garden, bylo zařízeno v první řadě na pěstování hlávkového salátu. Začalo se i s pěstováním dalších rostlin jako petrželí, pažitkou a kmínem; hlávkový salát však vždy zůstal hlavním produktem pěstebního programu. Světlo a voda jsou nejdůležitějšími zdroji pro úspěšné provozování skleníků a zahradnictví. Klimatické podmínky evropského severu dovolují obojí jen v omezené míře. To se projevuje nejen na kvalitě produktů, ale i na sklizňových výnosech – dosti důvodů pro to, aby se zlepšil růst rostlin. Jednatel Heikki Jakobsson nechal před nějakou dobou zabudovat Granderovo zařízení: „Salát, který byl jeden měsíc podporován přirozeným světlem a Granderovou vodou, mám nyní téměř zralý ke sklizni. Listy jsou velmi silné a salát je nanejvýš chutný. Nejen že vypadá dobře, ale i dlouho vydrží.“ Lepší růst je výsledkem silnějších, dobře vyvinutých kořenů. Z dlouholetých zkušeností se ví, že sklizňový výnos se dá při použití Granderovy technologie zvýšit okolo deseti procent. Heikki Jakobsson mohl docílit jednoho ještě většího výnosu: “Dosáhli jsme výsledků, které leží mnohem výše. Ve skleníku, v němž zjara pěstujeme petržel, jsme více jak za dvacet let vysazování nemohli ani jednou zaznamenat takový zdravý růst. Je to enormní.“
Snížené energetické náklady
Dvě hodiny jízdy autem severovýchodně od norského hlavního města Oslo leží „Raufoss Badeland“, což jsou jedny z největších zábavních a dětmi velice oblíbených lázní. Před velmi krátkou dobou byl do přívodního potrubí zabudován Granderův přístroj a dále instalovány čtyři válce na úpravu vody do filtrů a vyrovnávacích nádrží. Důvodem pro montáž byla naděje, aby se redukovala spotřeba energie, jež u plováren činí vždy velký podíl provozních nákladů. K tomu technická vedoucí Nina Sell: „Plovárny mají z principu velmi vysoké náklady, které se odvozují velkým dílem ze spotřeby proudu. My můžeme ovlivnit naše hospodaření jen minimalizací nákladů, tedy hlavně snížením nákladů na proud. Pro základní potřebu dostáváme od elektrárny fixní množství proudu, pro období špiček, v nichž spotřeba proudu letí rychle nahoru, musíme přikupovat energii na volném trhu za velmi vysoké ceny. Avšak po zabudování Granderovy technologie naše spotřeba proudu ve špičkách silně klesla“. Protože hosté oznamovali, že se jim voda zdá příliš teplá, mohla být vyhřívací teplota snížena. „Jsme si jisti, že se rozhodujícím způsobem zlepšil také přenos tepla. Parametry jako frekvence návštěvníků, období špiček..atd. byly stejné jako ve srovnatelném období loňského roku. Přesto se však spotřeba proudu snížila rozhodujícím způsobem.“ Hlavní problematika, se kterou byly zábavné lázně po léta konfrontovány, mohla být tedy pomocí Granderovy technologie vyřešena. Jen několik dní po instalaci konstatoval asistent Niny Sell, že pach chlóru v plovárně značně polevil, lázeňští hosté oznamovali příjemný pocit na pokožce a děti si nestěžovaly na své jinak stále zarudlé oči.
Grander ve štýrské Zemské nemocnici
Inženýr Wofgang Grasser byl v Zemské nemocnici léta zodpovědný za technický úsek. Jednoho dne se vyskytly u přístroje, vyrábějícího páru, těžkosti. Do vody se přidávaly po dlouhou dobu chemikálie, aby se zamezilo vápenným úsadám, přesto se však stávaly větším a větším problémem. „ Otevírali jsme a odvápňovali přístroje každé dva až tři měsíce – a máme jich 55 kusů! Jen těmito údržbářskými pracemi byl jeden člověk zaměstnán po celých 24 hodin “, poznamenává inženýr Grasser. Tyto drahé přístroje byly v neustálém nebezpečí, že se poškodí. S tím spojené vysoké finanční a personální náklady přiměly Grassera, že začal hledat dlouhodobé řešení. Jeden kolega mu poradil, aby instaloval úpravnu vody dle Grandera. Grasser byl skeptický a nechal se informovat od příslušného poradce a taktéž u firem, které již Granderovu technologii instalovaly, o jejich zkušenostech. „ Po zabudování Granderových přístrojů jsme mohli ihned snížit nasazení chemikálií na polovinu, později však až o 75%. Investice se amortizovala za jeden rok“, uzavírá Grasser. Údržbářské práce nemusely být přirozeně tak často prováděny. Mimoto se tvrdé vápno, jež muselo být dřív odstraňováno kladivem, změnilo v „měkkou pastu“, která mohla být spláchnuta. Odstraněním tvrdého povlaku se prodloužila životnost přístrojů na dvoj – až čtyřnásobek.“
3A MEDIA. Vápenné úsady v rozvodech, zesílený růst řas a bakterií ve vyrovnávacích nádržích, korozí znečištěná chladící voda – to byly faktory, které ztěžovaly výrobní proces při zpracování umělých hmot ve firmě 3A Media, což zapřičinila špatná kvalita vody.
ISOSPORT. Po jeden a půlročním provozu Granderovy technologie se zlepšila kvalita chladicí vody, chladicí výkon stoupl, zvýšila se kvalita výrobků, reklamace zmizely.
Podnik Sea Products, který zpracovává ryby, sídlí v Hellandshammu, 50 km od Alesundu na západním pobřeží Norska. Tento region je jedním z prvních v lovu tresek a chovných lososů. Přes svoji skepsi vůči novým metodám začala manažerka, Truda A. Johnsen s testem, aby zjistila, zda je Granderova metoda účinná také v podniku produkujícím ryby. Pokusná řada začala s lehce solenou treskou. Kontrolní šarže byla zpracována normální čerstvou vodou, testovací šarže pak upravenou vodou dle Grandera. Ústřední otázka tohoto experimentu zněla: může Granderova technologie prodloužit dobu skladovatelnosti ryb? Laboratorní testy byly prováděny v úřední státní laboratoři v Alesundu. Ryby kontrolní skupiny nebyly po dvou týdnech způsobilé spotřeby, protože obsahovaly příliš mnoho zárodků. Ryba ošetřená Granderovou metodou vydržela naproti tomu týdny čtyři a vykázala v této době tisíckrát menší množství počtu zárodků nežli skupina kontrolní. Výsledek byl tak jednoznačný, že se firma rozhodla okamžitě instalovat do výrobního zařízení Granderův přístroj. Dodatečně byl proveden menší test se sledi, aby se přezkoumalo, zda Granderova technologie je účinná ve spojení s mořskou vodou. Test se provedl na sleďových závitcích a na filé. Také zde byly testy ohromující. Normální vodou ošetřený sleď vykázal desetinásobný počet zárodků nežli ten, u kterého byla použita Granderova technologie. Tyto přesvědčivé úspěchy vedly k tomu., že Unipro Vest AS předal další výzkumné práce nezávislému výzkumnému ústředí. Již nyní se vychází z toho, že nasazením Granderovy technologie se v budoucnu zlepší hospodářské výsledky odvětví zpracování ryb v Norsku.
Osm tun navíc
Ve španělském Velezu v Malaze žije a pracuje seňor Herrero, který provozuje tříhektarovou avokádovou plantáž a v La Viňuele hotel o patnácti pokojích. Jeden přítel mu poradil, aby do obou podniků instaloval Granderovy přístroje. V hlavní zásobovací hale stojí několik prázdných nádrží na vodu, které jsou spojeny přes dávkovací přístroje s hlavním vedením. Dříve se plnily kyselinou dusičnou, jež se starala o čistotu zavlažovacích trubek. „Od té doby, co jsme nainstalovali Granderovu technologii, je nepotřebujeme. Granderův přístroj udržuje naše zavlažovací trubky obzvláště za vysokých letních teplot zcela čisté“, konstatuje spokojeně domácí pán. Avokádo mohlo být sklizeno z plantáže dříve než obvykle a výnos ze sklizně stoupl o 20 procent, což odpovídá hmotnosti cca osmi tun. „Celkové investiční náklady jsme vyrovnali již v prvním roce“, vypočítává Herrero, „ačkoliv jsme v minulém roce zastřihli avokádové stromy, což vlastně snižuje celkový průměrný výnos“.
S Granderem na cestách
Rolf Lagertun je povoláním „personální trenér“; to je forma poskytování osobních služeb, které vykonává ve Finsku a Švédsku. Dvě třetiny roku tráví na cestách se svojí družkou Evou Terä ve vlastním, k tomu účelu vybudovaném karavanu. Každoročně mají za sebou tisíce společných kilometrů. Na jejich dlouhých jízdách se jim Granderova technologie stala nepostradatelnou součástí výbavy. První produkt, se kterým se seznámili, byla energetická tyčka, která oba dva od té doby doprovází. „V karavanu musí být vše praktické, je zde málo místa, a tak je tato tyčka ideální malý produkt, s nímž můžeme využít energii vody“, vysvětluje Eva Terä. Brzy poté, před dvěma léty byl v karavanu nainstalován Granderův přístroj do vodní nádrže, jež od té doby nemusela být čištěna či zbavována vápenných nánosů. Pro namáhavé, vyčerpávající jízdy, které jsou v jednom dni až 800 kilometrů dlouhé, používá Rolf upravený polštář. „Před používáním polštáře jsem měl na cestách často bolesti zad a příliš napjaté svaly. S polštářem jezdím, aniž jsem unaven, či bych pociťoval bolesti“, soudí. Aby také přispěl k ochraně životního prostředí, zabudoval do karavanu ECO–KAT. Autoprofesionál Rolf: „Rozdíl byl citelný. Benzin se spaluje lépe, motor vytváří méně zplodin.“
Zvládnutá cukrovka
Hans Weissmantel je stár 67 roků a trpí již téměř dvacet let cukrovkou, nevyléčitelnou nemocí, která může být i dědičná. Aby se následné projevy (mezi jinými příliš vysoký krevní tlak, zátěž pro oči, ledviny, poruchy nervové soustavy), udržely pokud možno co nejmenší, musejí pacienti držet dietu, denně užívat inzulín a podrobovat se pravidelným prohlídkám. Obzvláště důležitý je příjem velkého množství tekutin, nejlépe konzumace čisté vody. Tato opatření byla pro inženýra na odpočinku všednodenností, dokud nebyl upozorněn jedním přítelem, že není voda jako voda. Po instalaci Granderovy úpravny vody v únoru 2001 registroval měsíc od měsíce krok za krokem zlepšení svého zdravotního stavu, jež se po roce projevilo v následujících nálezech: prokrvení nohou bylo vynikající, krevní tlak normální a stabilní, nebylo žádné kolísání mezi vysokými a nízkými hodnotami cukru a celkové tělesné zdraví se značně zlepšilo. Až teprve poté rozpoznal tento penzista vzájemný vztah mezi svým zdravotním stavem a denním užíváním Granderovy vody. „Vedlejší projevy cukrovky se zredukovaly, cítím se mnohem lépe, mohu opět pohybovat prsty na nohou a cítím jejich prokrvení.“ Jestliže se mu sníží krevní cukr, rozpustí si svoji potřebnou dávku hroznového cukru v Granderově vodě, protože tak účinek nastane třikrát rychleji. „Ano, říkám dnes, Granderova upravená voda je pro každého diabetika doporučeníhodným opatřením. Můj vnuk, nemocný cukrovkou, s tím již vyrůstá.“
Vítězství nad dnou
Alois Osswald se počítal ke skupině lidí, kteří trpí dnou. Tato nemoc jej trápí od 35 let. Záludně se dostavuje v bolestivých nárazech. Během času se zanítily téměř všechny klouby, ztuhly a bolely. Nárazy se dostavovaly čtrnáctidenně. V posledních letech byl pan Osswald odkázán na berle. Léčení kortizonovými preparáty a rozličnými domácími prostředky již nebylo účinné, a Alois Osswald, dlouho již neschopný práce a skoro jen upoután na lůžko, byl tělesně a duševně na dně. V srpnu 1999 ho začala jedna jeho známá, jež si dala do svého vodovodu nainstalovat Granderův přístroj, zásobovat upravenou vodou. Pil jí denně. A protože se nemocný rád koupe, protože mu teplo dělá dobře, nechala si rodina po rozhovoru s Granderovým poradcem také zabudovat stejný přístroj. Při jedné z koupelí zjistil, že se voda podobá měkkostí a sametovostí koupelovému oleji. A přitom mu jeho žena do vany napustila jen vodu – upravenou. „Od té doby šlo vše pomalu nahoru.“ Denní pití a koupání zotavilo jeho tělo tak dalece, že Alois Oswald sotva po jednom roce mohl poprvé opět jít na procházku. Nejkrásnější však bylo, že návaly dny byly řidší a nakonec vymizely. O dva měsíce později po dlouhé době opět sám kosil trávník. Otoky kloubů ustoupily, užívání léků mohlo být zastaveno. Dnes může Alois Oswald opět podnikat střední horské túry a výlety – věci, jichž naposledy mohl užívat před 35 léty. „Zní to sice jako kouzlo, ale kouzlo to žádné není – je to upravená voda!“
Mladistvá koňská dáma
Mnoho lidí zná jev, kdy v létě naběhnou prsty tak, že se z nich prsteny dají stáhnout jen s obtížemi za pomoci mýdlové vody a kdy nohy natečou tak, že je obuv těsná. Studené zábaly a zvýšená poloha nohou jsou tak skoro jedinou možností, jak si ulevit. To, že také koně mohou tímto jevem trpět, musela konstatovat v jezdecké škole v Haidehofu v burgenlandském Eisenstadtu Birgit Minnichová u své klisny Sunrise. Již přibližně pět let se u čtyřiadvacetileté koňské dámy shromažďovala v létě v nohou voda a byla léčena bandážemi a medikamenty pro odvodňování a krevní oběh. Potom nechal Birgitin otec, Mathias Gross, nainstalovat Granderův přístroj na úpravu vody. Od té doby pije Sunrise a ostatních 37 koní výlučně tuto upravenou vodu. Vše ostatní zůstalo stejné: stáj, krmivo, postroje, péče. „ Zpočátku jsem vůbec nepřišla na myšlenku, že by s tím mohla mít něco společného voda. Jen jsem byla udivena, že u Sunrise se neobjevily v minulém létě žádné otoky. Poté jsem se zamyslela – to jediné, co je jiné, je voda“, konstatovala majitelka. „Náš letitý kůň má nyní nohy, jako kdyby byl o tři roky mladší. Chronické záněty šlach se zlepšily a Sunrise je viditelně vitálnější – tak, jako by o ty tři roky omládla.“
Ohlasy a články 
V roce 1999 byla první Granderova jednotka revitalizace vody namontována v panelovém domě v Praze 9 ve Varnsdorfské ulici č. 12. Jednotka je umístěna na hlavním přívodu studené vody do domu, hned za vodoměrem, takže upravenou vodu podle Grandera mají všichni obyvatelé – všech 23 domácností. Zeptali jsme se proto obyvatelky domu, paní Martiny Vlasákové, jaké má zkušenosti s vodou obnovenou touto technologií. „Když jsem slyšela na zasedání představenstva našeho bytového družstva, že existuje jakási úprava vody pomocí přírodní energie, neměla jsem ponětí, o čem je řeč. Tehdy jsem jen postřehla, že mimo jiné bude možné ušetřit na pracích prostředcích díky této technologii, neboť voda je lépe rozpustí. Mám dva syny, oba sportují a z hřiště přišli vždy ušpinění – oblečení se proto muselo často prát. Spontánně jsem tehdy prohlásila – Ať už to tady je! Na schůzi mi byl naservírován pomerančový džus. Napila jsem se ho. Pak mi někdo do sklenky vložil na chvilku Granderovu energetickou tyčku (
Ekonomické, snadno vyčíslitelné efekty úpravy vody u velkých pivovarů lze očekávat především:
V rodině MUDr. Petra Šedivého mají také zajímavé poznatky s používáním revitalizátorů. Manželé jsou středního věku, původně pracovníci ve zdravotnictví, dětem je 10 a 13 let. Možná právě pro jejich počáteční ostych či nedůvěru pramenící z jejich vzdělání může být jejich zkušenost inspirující. „Vodu z městského vodovodu jsme pili i před namontováním 
Umývárnu automobilů závodu Mercedes, Wiesenthal v desátém vídeňském obvodu spravuje Peter Christiani. Když před dvěma roky bylo zabudováno Granderovo zařízení na úpravu vody, v zásadě o něm mnoho nevěděl. Přesvědčil jej teprve výsledek: „Dosáhli jsme stejného výsledku mytí, ačkoliv jsme zredukovali přídavné prostředky. Voda měla najednou více čistící síly.“
Majitelé brazilského textilního podniku Blazer Brazil nedaleko Sao Paula, který šije pánské obleky, nalezli s Granderovým systémem řešení pro všechny problémy, které se táhly dlouhý čas.
Peter Eugen Moll vlastní farmu ve městě Sao José dos Campos ve spolkovém státě Sao Paulo v Brazílii. Před několika lety založil farmu na pěstování květin, které prodává na místním trhu. K tomu vyžadoval spolehlivý a zdravý vodní zdroj. Protože si Peter Moll nebyl jist, zda jeho voda je skutečně kvalitní, rozhodl se použít vodu z jezera, které je součástí jeho majetku. Problémem jen bylo, že jezerní voda byla biologicky mrtvá. Vyvstala otázka, jak ji zaktivizovat.
Když bylo před třiceti léty založeno finské zelinářské zahradnictví Husula Garden, bylo zařízeno v první řadě na pěstování hlávkového salátu. Začalo se i s pěstováním dalších rostlin jako petrželí, pažitkou a kmínem; hlávkový salát však vždy zůstal hlavním produktem pěstebního programu.
Ve španělském Velezu v Malaze žije a pracuje seňor Herrero, který provozuje tříhektarovou avokádovou plantáž a v La Viňuele hotel o patnácti pokojích.
Rolf Lagertun je povoláním „personální trenér“; to je forma poskytování osobních služeb, které vykonává ve Finsku a Švédsku. Dvě třetiny roku tráví na cestách se svojí družkou Evou Terä ve vlastním, k tomu účelu vybudovaném karavanu.
Hans Weissmantel je stár 67 roků a trpí již téměř dvacet let cukrovkou, nevyléčitelnou nemocí, která může být i dědičná. Aby se následné projevy (mezi jinými příliš vysoký krevní tlak, zátěž pro oči, ledviny, poruchy nervové soustavy), udržely pokud možno co nejmenší, musejí pacienti držet dietu, denně užívat inzulín a podrobovat se pravidelným prohlídkám. Obzvláště důležitý je příjem velkého množství tekutin, nejlépe konzumace čisté vody.
Alois Osswald se počítal ke skupině lidí, kteří trpí dnou. Tato nemoc jej trápí od 35 let. Záludně se dostavuje v bolestivých nárazech. Během času se zanítily téměř všechny klouby, ztuhly a bolely. Nárazy se dostavovaly čtrnáctidenně. V posledních letech byl pan Osswald odkázán na berle. Léčení kortizonovými preparáty a rozličnými domácími prostředky již nebylo účinné, a Alois Osswald, dlouho již neschopný práce a skoro jen upoután na lůžko, byl tělesně a duševně na dně.
Mnoho lidí zná jev, kdy v létě naběhnou prsty tak, že se z nich prsteny dají stáhnout jen s obtížemi za pomoci mýdlové vody a kdy nohy natečou tak, že je obuv těsná. Studené zábaly a zvýšená poloha nohou jsou tak skoro jedinou možností, jak si ulevit. To, že také koně mohou tímto jevem trpět, musela konstatovat v jezdecké škole v Haidehofu v burgenlandském Eisenstadtu Birgit Minnichová u své klisny Sunrise. Již přibližně pět let se u čtyřiadvacetileté koňské dámy shromažďovala v létě v nohou voda a byla léčena bandážemi a medikamenty pro odvodňování a krevní oběh.