Teprve když voda na své podzemní cestě projde přes minerály a rudy a volně potom vytéká na povrch, je zralá a nejvyšší kvality“, uvádí jedna stará moudrost. Přesně tento předpoklad se týká minerální vody Gasteiner: nic se nečerpá ze země, ale tryská volně z prastarých hor v národním parku Hohe Tauern.

Jednatel Dr. Hubert Mattersdorfer je velmi ostražitý ke všemu, co má co činit s vodou. Bylo ale jen otázkou času, než narazil na Johanna Grandera. Výstavba podkroví mu dala příležitost k vlastnímu pokusu: již několik týdnů po instalaci Granderovy technologie rostly balkonové květiny a divoké víno doslova a do písmene jako divé. Mimoto pocítil Hubert Mattersdorfer zřetelné zlepšení chuti.
    Příští krok byl logický – zařízení na úpravu vody bylo vyzkoušeno při plnění minerální vody Gasteiner do lahví. Výsledek: kyselina uhličitá se stala jemně perlivější a voda měkčí, takříkajíc „lahodnější“.
     Další v pořadí bylo zahrnutí celé výroby do „Grandera“. Celá tato záležitost měla zůstat vlastně utajena, protože byla s Granderovým odbytem uzavřena tichá dohoda, že konkurence nemusí vše vědět. Přesto však brzy přicházely především od spotřebitelů v gastronomii neustále dotazy na pozitivní změnu minerální vody Gasteiner. K tomu Hubert Mattersdorfer: „To byla chvíle, kdy jsme se ofenzivně a veřejně přihlásili ke Granderově technologii, respektive k symbiose mezi Gasteiner a Granderem“.